Vaříme sluncem

Vítejte! Právě jste se zabrouzdali na web věnovaný vaření za pomocí sluneční energie.

Téma slunečního vaření by mohlo být široké, však cílem tohoto webu není jej celé obsáhnout, nýbrž pouze nakousnout a pomoci návštěvníkovi s konstrukcí vlastní solární trouby.

Pro sdílení konstrukčních plánů a zkušeností, které jsem při stavbě trouby nabyl, jsem se rozhodl, neb věřím, že solární vaření má v dnešním fosilními palivy poháněném světě své místo, a to na té druhé misce vah, vyvažující stres trpělivostí a energii zotročenou tou čistou a mírnou. Nemělo by tedy být uchováváno a chráněno jako tajemství, či prezentováno jako něco luxusního nebo snad dokonce okázalého, nýbrž sdíleno a nahlíženo jako něco, co má potenciál stát se běžnou součástí života. Nadto pak ze stavby a z používání solární trouby plynou pocity, z nichž některé lze nahradit jen těžko: pocit naplnění, když se vám podaří ve vlastnoručně zbudované bedýnce bez pomoci jakéhokoliv paliva vyvinout teplotu nad 100°C; pocit blaženosti, když ochutnáte mírně a šetrně připravenou surovinu a zjistíte, že její pravá podstata byla právě nalezena; někteří možná zažijí i pocit posvátnosti, když poprvé vkládají do úst sousto pokrmu, který jim připravil sám Michael; avšak všichni, bez výjimky, prožijí tu vnitřní radost a dětský úsměv na tváři z toho, že mohli objevit něco nového a přitom tak čistého.

Nechť je vám tento návod k užitku a radosti. A vaše radost nechť je radostí i celého vašeho světa.

Marek

Úvod aneb jak solárník k troubě přišel

V roce 2020, během jarních měsíců zastřených rouškou naléhavosti a přitom pro mnohé vlastního navracení se k jádru smyslu všeho, se za přísného utajení, pod hrozbou pokuty a snad i sociální a morální likvidace, konala schůzka několika permakulturních nadšenců, na které byla vyřčena a některýma ušima poprvé zaznamenána slova "solární trouba". Jeden z účastníků měl a stále má sklony k impulsivnímu jednání. A tak se těchto slov chytil a započal několik měsíců dlouhý maraton výmýšlení a metodou pokus-omyl konstruování prototypu bedýnky, určené k vaření sluncem. Tím impulsivním účastníkem jsem byl a samozřejmě stále jsem já.

Konstrukce solární trouby - jak na to?

Návod navzdory mému prohlášení v úvodu stále připravuji, ale mohu Vám poskytnout alespoň fotodokumentaci. Naleznete ji pod tímto odkazem.

Vy, kteří chcete být informování o novinkách na tomto webu - vyplňte mi prosím tento formulář. Kontakt na vás se uloží a já se vám v budoucnu, až bude návod hotový, ozvu.

Odkazy na mnohem obsáhlejší a vymakanější stránky

Weby v angličtině

CSI (WiKi): https://solarcooking.fandom.com/

https://sites.google.com/site/suncookers/

Weby v češtině

https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/vyzkousejte-si-vareni-na-slunci-a-setonuv-hrnec.html

https://www.cez.cz/edee/content/microsites/solarni/f7.htm

http://marek.drapal.org/solarni-varic

A jeden podrobný návod ve francouzštině:

http://www.ouest-atlantis.com/org/soleil/construction.htm

Článek v časopise "Klíč k soběstačnosti č. 16 (2021)"

Solární vařiče

Existuje možnost, jak připravit vařený pokrm bez použití plynu, elektřiny i dřeva – jen za pomoci slunečních paprsků. Odměnou za trpělivost je nejen dobrý pocit z uhlíkové neutrality, ale hlavně výjimečně lahodná chuť pomalu vařeného jídla.

Lidé s vařením na slunci experimentují již od 18. století – s rozvojem využívání skla je napadlo uvěznit přeměněnou světelnou energii v teplo uvnitř prosklených truhlic. Vývoj se od té doby nezastavil a dnešek nabízí nepřeberné množství zařízení, které sluncem dokáží uvařit jídlo, sterilizovat vodu, grilovat nebo upéct chléb. Využívání této technologie je poměrně běžnou záležitostí v afrických státech, kam ji přivezli humanitární organizace jako řešení problému s četnými úmrtími na infekce z vypité vody a nedostatkem dřeva nezbytného k vaření v oblastech bez elektřiny. V civilizovaném světě je však, zdá se, tato technologie opomíjená či je dokonce pro drtivou většinou obyvatel Západu úplně neznámá – to se ale, vzhledem ke stoupajícím cenám plynu a elektřiny a stále urgentnějšímu volání po uhlíkové neutralitě, může v následujících letech změnit. Proč tedy nebýt o krok napřed?

Jaké jsou možnosti?

Konstrukcí a způsobů, jak slunečně vařit je opravdu mnoho. Stačí se podívat na stránky organizace SCI (Solar Cookers International), kde je ke stažení více než 100 různých návodů, jak si takový vařič vyrobit doma. Ve většině zemí světa již také existuje alespoň jeden profesionální výrobce. Nabídka se dělí do několika hlavních skupin, podle toho, jakým způsobem se sluneční záření k vaření využívá. My se zblízka podíváme na hlavní dvě skupiny: solární trouby a solární paraboly.

Solární trouba

Anglicky „solar oven“ nebo „solar box cooker“ je velice jednoduše popsáno zaizolovaná bedýnka s proskleným víkem a případně jedním nebo více zrcadly odrážejícími sluneční paprsky pod sklo. Teoreticky lze v našich zeměpisných polohách v takové dobře zkonstruované bedýnce dosáhnout teploty 160°C, což bohatě stačí k uvaření jakéhokoliv jídla včetně pečení i náročnějších receptur, například chleba. Solární trouba má výhodu v tom, že si díky tepelné izolaci drží teplotu i když slunce dočasně zmizí za oblaky, stačí ji jednou za hodinu pootočit. Je robustní a bezpečná, avšak hůře skladná a někdy i těžká. Pokrm se v ní nemůže spálit ani převařit a je opravdu lahodný, protože si všechny ingredience zachovávají svoji přirozenou chuť. Kromě otáčení se prakticky nemusí hlídat a kuchař či kuchařka se může několik hodin věnovat nějaké jiné činnosti.

Solární parabola

Anglicky „parabolic solar cooker“ funguje na bázi soustředění slunečních paprsků pomocí paraboly do jednoho bodu. Tyto vařiče mají tu výhodu v tom, že za velice krátkou dobu dokáží vyvinout teploty přesahující 200°C, jsou většinou skladné a vhodné k cestování. Musí se však každých 15 minut orientovat vůči slunci a za jejich skladnost se většinou platí daň horší stability, která je problematická zejména pokud po zahradě běhají děti nebo zvířata. Jídlo z paraboly může být i grilované nebo křupavé, pokud se neuzavře v hrnci. Je však potřeba se vaření věnovat více, než v případě trouby, protože je velice snadné pokrm připálit.

Jak na výrobu solárního vařiče

Pokud vás vaření sluncem zaujalo a chtěli byste si vlastní bedýnku nebo parabolu vyrobit, směle do toho. Máme vyzkoušeno, že to jde. Korpus trouby jsme vyrobili z biodesky, izolovali jsme ovčí vlnou, vnitřní černou nádobu nám naohýbal klempíř z pozinku a černou barvou jí opatřili v práškové lakovně. Izolační dvojsklo (a nemusí být ani kalené) vyrobí každý sklenář, těsnění jsme dali silikonové do drážky, zrcadlo je obyčejný leštěný nerezový plech a všechny ostatní komponenty jsou běžně dostupné v každém železářství nebo obchodě se spojovacím materiálem. Taková solární trouba přežije několik domácích sporáků. Je však možné použít i pouhý kartón. Návodů je po internetu velká spousta, ale nejvíc jich je na webu CSI. Návod na tu dřevěnou v češtině s přesnými konstrukčními plány a seznamem materiálu ještě není hotový, ale pokud byste v budoucnu chtěli být informováni o tom, že už je, napište autorovi článku email. Fotografii naleznete v barevné příloze.

počítadlo.abz.cz